Možná jste už slyšeli o tom, že se v Číně zavedl systém sociálního nebo také společenského kreditu. Jde zhruba o to, že pokud jste Číňan, pak o tom, zda získáte možnost si vzít hypotéku, nebo budete bydlet po podnájmech, případně v jak dobrých čtvrtích, zda se smíte najíst v lepších restauracích, nebo tam máte vstup zakázán, zda vycestujete na dovolenou do zahraničí, nebo budete muset zůstat doma, rozhoduje vaše tzv. společenská důvěryhodnost. A než se dostanu k tomu, proč píšu o nějakém zvráceném systému v Číně a co to má společného s námi, ještě něco málo vám k tomu prozradím.
V Číně mají v rámci scóringu osob mnoho zajímavostí, mobil vás třeba upozorní na to, že voláte nedůvěryhodné osobě. Taky mají žebříčky nejlepších/nejhorších občanů. U nás už něco podobného dělají Evropské hodnoty. Tam za to nemusíte dostat práci. Je dost možné, že tady už také ne
Systém představili v roce 2014 a jen o 4 roky později spustili zkušební provoz. Mají tam v rámci tohoto systému spoustu zajímavých věcí a jednou z nich je i funkce, díky níž vás telefon upozorní na to, že voláte osobě se špatným sociálním scóringem. Taky tam počítají s žebříčky nejlepších a nejhorších občanů, něco jako tady už dělají Evropské hodnoty, akorát tam už za to nedostanete práci ve státních firmách. Je dost možné, že tady už také ne, ale nezkoušela jsem, tak nevím.
Poctivost ve vládních záležitostech, obchodní upřímnost, společenská upřímnost a důvěryhodnost soudů – kdo by tomu řekl „ne“? Vzpomeňte si na to, až nám budou vnucovat pod dobře znějícími hesly nejrůznější karty a pasy. Nezapomeňte, že Číně šlo také nejprve o „vytvoření důvěryhodného prostředí“ a myslete při tom prosím na to, že jen za poslední 3 roky 9 milionů čínských občanů ztratilo možnost koupit si letenku. Nevyhověli.
Co tam rozhoduje o tom, zda jste plnohodnotný občan, nebo občan druhé kategorie? Například to, co nakupujete, kolik času trávíte na sociálních sítích, zda platíte své účty včas, s jakými lidmi se kamarádíte a jestli sdílíte nevhodný obsah na sociálních sítích nebo šíříte fake news. Akorát jejich dezinformace a fake news nejsou jako ty naše dezinformace a fake news. Podstata zůstává stejná, obsah sdělení bude jiný. Lepší není ani jedno. Horší také ne. To vše má vliv na to, zda budete moci mít rychlejší internet, nebo budete mít nárok jen na ten pomalejší, a zda získáte přístup k lepšímu zaměstnání a vaše děti ke vzdělání, nebo ne.
Zpět k nám. Mezinárodní měnový fond 17. prosince zveřejnil na svých stránkách článek, v němž se píše o tom, že by bylo vhodné rozšířit stávající principy zjišťování scóringu žadatelů o úvěr. Chtějí je mimo jiné rozšířit o ty, které by sledovaly vaši digitální stopu a šmírovaly, co nakupujete nebo vyhledáváte. Dočteme se, že to pomůže těm, kteří mají problém získat kreditní kartu nebo úvěr. Nedočteme se o riziku zneužití dat k devastaci lidí s nesprávnou digitální stopou.
Na webu MMF se dočteme, že sledování digitální stopy pomůže těm, kteří mají problém získat kreditní kartu nebo úvěr. Nedočteme se o riziku zneužití dat k devastaci lidí s nesprávnou digitální stopou.
To by se u nás nemohlo stát, říkáte? Manuál vytvořený Piráty „Vyhodnocení důvěryhodnosti právnických a fyzických osob“ nechám nyní stranou. Protože je tu aktuální věc – ve čtvrtek 29. dubna jde proticenzurní návrh Trikolóry do prvního čtení. Je to zatím jediný a první návrh, který v České republice brání svobodu slova. Stojí-li na něčem naše demokracie, je to svoboda projevu. Tam vše začíná i končí. Slova jako dezinformace, fact checking, fake news, hate speech spadají do nástrojů cenzury. Nenechme se ošálit malebně znějícími hesly. A pořád si opakujme, že dokud budeme smět říkat a psát, co si myslíme, budeme moci za svou svobodu bojovat.
Sledujte, kdo jak hlasoval, na stránkách sosp.cz.
Článek na stránkách MMF zde.
